Dvojka
Dvojka, y, f., počet dvou, die Zahl zwei, der Zweier. Us. Dvojka lovecká, myslivecká = ručnice dvojhlavňová, s dvěma hlavněmi nad sebou n. vedlé sebe ležícími. Doppel- gewehr. Vz Ručnice. Šp. — D. studentská. Dostal dvojku. Dali mu dvojku. Slízl d-ku. D-ku opraviti. Nasypali mu dvojek. Pro d-ku ztratil nadací, osvobození od školného, opakoval třídu. Dvojku někomu do katalogu zapsati (ne: zanésti) atd.