Dvořák
Dvořák, a, dvořáček, čka, m., šafář (zastr. rataj), Hofmeier, Meier, Hofbauer. V. Jedno daj do škole, budeš mět školáka, druhé daj do dvora, budeš mět dvořáka. Sš. P. 140. — D. = svobodník, svobodný dvůr mající. Freisass, Freibauer. 1). Vz Gl. 43. — D. = dvoran, dvořanín, Hofmann, Höfling. Tkadl., Lom. Starý d., hotový žebrák. Prov. Mus. — D. = zdvořilý člověk, ein höflicher Mensch. V. Jest všech botů pravý dvořák. Prov. Jg., Lb. Vz Vtipný.