Dvůr
Dvůr = místo při domě. Vz Mkl. Etym. 53 D. na hříbata, der Fohlenhof. Dch. Stojí tyčka prostřed dvoře, na tej tyčce chmelí rosfe. Sš. P. 749. Šilhavý má osm oken na muoj dvuor z kuchyně i z hostěnice i z ji- ných komor. NB. Tč. 78. Dvoch dvorov pes. Rb. Sb. Každý psík na svém dvoře směleji štěká. Lpř., Bž. Do panského dvora vrata široká, ale ven úzká. Bž. exc. D. římský a řecký. Vz Vlšk. 492. D. jak v starší době u nás vyhhlížel. Vz Sdl. Hr. I. 235. — D., die Meierei. D. poddanský a sedlácký. Rb. D. volný = svobodný, Freihof. D. poplužní, der Meierhof. O. z D., Nál. 217. D. s roli i s lesy, s lukami, s pastvami i s mlýništěm i s lidmi platnými. Půh. II. 214. A nač mi chodiť k Barboře, když mám všeho na dvoře. Němc. Běda tomu dvorovi, kdě rozkazuje rohatá kráva volovi. Slov. Tč. — D. = sídlo. U dvora, kdež s dětmi sedí; Že ne- sedí ustavičně dvorem s čeledi jako ženatý. Kn. rož. čl. 54. — D. = sídlo knížecí. U dvora bydlem sedie. Arch. I. 456. Dvorem v Tě- tíně sedieše. Dal. 44., 46., 59. — D. = sjezd etc. Kdež císař dvorem byl V. Povězmy (to) na králově dvoře. Bj. Ten d. držal jest za osmdesát ke stu dní (180). BO. — D. = hody. Učinil jest d. všem kniežaťom (grande con- vivum). BO. — D. (ovčín), samota u Hlinska. — D., Hof-Straschitz, čásť Mýta v Hořo- vicku. D. Nový, Blk. Kfsk. 1302.; D. Ple- sovský v Chrud., 437.; D. Předhorský v Čá- slav., 643.; D. Vakáčovský v Čásl., 643., 1066.; D. Branský v Jičínsku, Blk. Kfsk. 784.; D. Červený v Žatecku, 1149.; D. Hu- bačovský v Čásl., 643.; D. Kozlí v Tábor., 151.; D. Krásný v Žatecku, 727.; D. Lipol- tovský v Čásl., 643., 1066.; D. Králův u sv. Benedikta a u Berouna. Tk. III. 645., Blk. Kfsk. CXLIX. — D. Králové, původně Chvojno, později Dvůr, konečně Dvůr Králové. Bdl. Vz S. N., Tk. IV. 725., VI. 200., VII. 411., Tk. Ž. 220., Tf. Odp. 386., Blk. Kfsk. 1302., Sdl.Hr. I. 146., II. 235. — Konec článku: Dvůr nad Labem, dříve Chvojno vynech.