Dým
Dým, dym, u, dýmek, mku, dýmeček, čku, m., Dymiy, skr. dh?ma, řec. Ovüa, lat. fumus, lit. dumas, od dh? agitare, od toho též duch-6. Schl., Fk. 103., 101. — D. = kouř, čad, der Rauch, Schmauch. Jg. D. od sebe vydati. V. Dýmem vyjíti. V. Dům byl pln dymu. Br. Plamen v dým se obrátil. Troj. To v dým se obrátilo, šp. prý m.: v dým pošlo, do dýmu šlo, dýmem se rozešlo (dýmem vyšlo); ale i ona frase jest dobra, neníť proč bychom ji za špatnou měli. Cf. předch. vetu. Vz D. = nic. D. vznášel se pod oblaky. Solf. Dymem suším, udím. Reš. Dýmem še udusili. Us. D. se valí. Rkk, Z dýmu do ohně padnouti (vz Prodělání). Č. Chtěje dýmu ujíti, upadl do ohně. Vz Neprozřetelný. Lb., Jg. Před dýmem utíkaje v ohni se octne. Br. Větší dým nežli pečeně (pečenka = mnoho vřesku, málo zisku = chlubný). Na Slov., Lb., Č. Dým se pro teplo trpěti musí (něco pro něco, nepohodlí pro pohodlí). Č., Mus. Radši on k bohatému dýmu (= k bohatší kuchyni, k hojnějšímu stolu). Ros. Všecko do dýmu jde (vz Marnotratný). Bern., Č. Kde jest dým, tu jest oheň. Vš. III. 12. — Dým, dýmy = pára, plyn, Dünste, Dämpf, Dampf, Prudel. Dýmem naplniti. D. Nápoj mu dýmem hlavu naplnil. Jg. Skrz dýmy na slunce patřiti. Jg. — D. = obluda, stín, bělmo, mámení, blauer Dunst, Blaues, Dampf, Täuschung. Jg. Dým někomu v oči pustiti. Jg. — D. = tma, dav, množství, ein grosser Haufen. Jako v d. do něho udeřil. Jg. — D. = věc nemilá. Jsi mi v očích dýmem. L. Není domu bez dýmu. Vz Štěstí. Lb. — D. = kadidlo, pochlebování, Weihrauch, Schmei- chelei. Dýmy se pásti. L. — D. = myšlení prázdné, Hirngespinnste, Träumerei. Dýmem se krmiti. Dymky filosofické. L. — D. = pýcha, Eigendünkel, Aufgeblasenheit. Člověk plný dýmu. — D. = nic, ein Nichts, Rauch, Dunst. Vše to d. jest a pára. L. A to v dým bylo. Kom. Dýmem jest nám velenie jeho. Rkk. 11. V d. pojíti = v niveč se obrátiti. Město s dýmem pošlo (shořelo). Rady jich v d. pošly. Jg. Pohrůžky ty s dýmem po- minuly. V dým (v kouř) to půjde (= nic z toho nebude. Vz stran přísloví: Marné počí- nání). Č. — D. = komín, der Rauchfang. L. — Dým za starodávna dříví půlené, oklesky, pařezy, hrabanky atd., jež sedlák z panského lesa celoročně zpotřeboval. Za to platil po- dymné. Pr. (Fux).