Ě
Ě Vz Gb. MI. I. 14., List. fil. 1878. 214. nn. - Ě skleslo v e. Cf. Gb. Ml. I. 15. V Chodsku. Vz List fil. 1891. 38. Na Dol.: veža (věž), tech, nejak. List. fil. 1891 421. — Ě. a vzniklé z něho e se odsouvá. Vz Gb. Ml. I. 15. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 38. Dol.: vrtel (věrtel). List. fil. 1891. 421. — Ě se změnilo v i: pinkava. Ib. — Ě, které se má za přehlásku z o a je střídnicí ob- dobného tvrdého o. Vz List. fil. V. 215. — Ě je dvojhláska ve slabikách mě, bě, pě, vě, fě; tu následuje po kratičkém i hláska e : piet. Ve slabikách ně, dě, tě není ě dvoj- hláskou, tu slyšíme ň, ď, ť a čisté e Gb. Ml. I.