-ech
-ech (-éch). Koncovka lok. pl. u vzorců: , chlap a dub': v chlapech, v záhonech (tvary -ech jsou novotvary při kmenovém -n, -d, -t v nć. pravidlem); u, oráč a meč'; ?, město': v městech; u, moře': na ložéch, na ložech; u, znamení': v těch údoléch (odchylkou); u, ryba' místo -ách v nářečí stjic. na Mor.: na rybech (Brt. D. I. 88. ); u, vládyka': o jaristech; u, duše' často hlavně po sy- kavkách: na ulicech, tvrzech; u, panoše', u, host a kosť': kostech, hostech; u, kámen': kamenech. Vz Gb. H. ml. III. 1. 60., 63.; 110., -ich; 136., 142. nn., -iech, -ich, och, -ách; 158., 159., -ich; 170., -ich; 181.; 199., -ách: 213., 232.; 343., 348.; -iech, -ách, -ich; 407., 410., -iech, -och.