-ek-ek. Ad 2.: vůzek (vozík), ovések, baro- šek, kozelek, kotelek. Někdy se střídá pří- pona
-ek s příponou -
ec, ale s patrným roz- dílem ;
-ek má tu význam lichotný,
-ec spíše zvětšování nežli zdrobňovací: šuhajek (hezký šuhaj), šuhajec (statečný šuhaj), ogarek (pa- cholík), ogarec (odrostek). Mor. Brt. D. 149. Cf. Brt. D. 144. — Přípona -
ek značí také
syna: Stach otec, Stašek (syn Stachův). Slez. Té.