-ek-
ek, příp. jmen zdrobnělých. Cf. Gb. Ml. I. 54., 62., Šf. III. 430. Někdy se střídá přípona
-ek s příponou -
ec, ale s patrným rozdílem: -
ek má význam lichotný,
-ec spíše zvětšovací nežli zdrobňovací: šuhajek (hezký šuhaj), šuhajec (statečný šuhaj). Vz Brt. D. 149.