-ema, -ěma-ema,
-ěma.
Koncovka a) instr. dual, u, duše' vz Gb. H. ml. III. 1. 209., -ama; u, panoše' (súdcema), ib. 230., -ama; —
b) dat. a insti. dual, u, oráč a meč' ib. 103., -oma; u, moře' (plecema), ib. 156., -oma, -ma; —
c) instr. pl. u, oráč a meč' (dial. ): měsíicema, ib. 111. 112
., -i; u, moře'(mořema, polema, Us. ), ib. 159., 160., -i; u, panoše': před soudcema. Ib. 232., -ami.