-emi, -ěmi
-emi, -ěmi konc. instr. pl. u, oráč a meč' m. -i: bičemi, vz Gb. H. ml. III. 1. 111., 112., -i; u, moře' m. -i: mořemi, nad nebemi, ib. 159., -i; u, duše': dušemi, ib. 214., ami, -mi, ma; u, panoše': súdcemi, ib. 232., -ami; u, kosť´: kostěmi, kosterní, ib. 343., 349., -mi. Vz předcház. -ema. U Husa u subst, jež mí- vají jinak stě. -mi: bojemi, latěmi, mužemi, obyčejemi. III. 6., 194., 200, 225.