Eocen
Eocen, u, m. = eocenní útvar = nejdo- lejší díl útvaru třetihorního. S. N. Krč. G. 818., 819., 842., 844., 959. Svrchní e ob- sahuje měkčí slínité, písčité a slepencové VRStvy; střední e. skládá se hl. z nummali- tových vápenců, které pěkného staviva i mramoru poskytují. Krč. G. 848. — Sté. Zem. 717.