Epithet-on
Epithet-on, a, n., dle „Slovo, " řec, pří- datek, příložek, přistávka, přívlastek, pří- mětek. E. potřebné, ozdobné, zdobné, ozdo- bovací (ornans); zbytečné, zvetšelé, prázdné, daremné. Zk. Přímětku zdobného užívají básníci, aby pojem neurčitý v obraz živý a názorný proměnili a tak na mysl a cit působili. Noci roucho hvězdotkané. Zpěvy srdcelomné. Loďka větroletá, vlnolesklá. KB. 240. Bei-, Bestimmungswort. Vz Zk. Ml. II. 175.