Expedit
Expedit, u, m., z lat., výpravna, výpravní kancelář. S. N. Expeditkanzlei. — Expeditor, a, m., výpravce, ředitel expedice zvláště po- štovní. S. N. Güterversender. — Expeditní úřad, výpravna, úřad výpravný n. rozesylací. Expedit-. — Expedovati, vypraviti něco: úřední spis, zboží; odbyti (strany). J. tr. Expediren, aus-, abfertigen; befördern, ver- senden.