Ež
Ež = že. Pč. 20., Hr. ruk. 457. Hrozny poliček ji dala, ež se hned krvju oblila. Sš. P. 179. Ezs' vzal sluhy svého obličej. Výb. I. 756. Zvěstuji, ež Anna porodí dceru. 14. stol. Mnč. R. 20. A, protož jisté jest, ež-tě (že jest) čistec. Št. Kn. š. 282. — Ež = až, než. U Hranice. Brt. D. 83. Počkaj, ež se najím. Včeraj bylo pěknější ež dnes. V tym ež vřelo. Hranicko, Kelč, Jicko, laš. Brt. D. 171. Dám ti facku, ež upadneš. Slez. Šd. Ptám se čjebe, ženo má, byl-li tu chudší ež ja?; Byl bych ju dal zlačić od vrchu ež do země. Sš. P. 91., 129. A to užíval od sv. Jana ež do siež chvíle. Půh. II. 472.