FacalítFacalít, facalík, facalítek, facalíček, čku, m., z it. fazzoletto, střlat. faciletum, Gl., roucho pro pocení-se; šátek na nos (kapesní). Br. Nos bez facalétu utřel. Reš. Ráčíš-li mu košili nějakou nebo facalík odeslati. Žer. L. III. 120. Schnupf-, Schweiss-, Hals-, Weiber- tuch. Rk
.