Fatka
Fatka, y, f., fatina, latinka = přiživování-se. Das Schmarotzen. Po fatce, fatkou n. fatinou choditi; na fatku píti (darmo). Na fatku živ jest, rád se na fatku živí (břichopásek). V. Vz Nuzný. Lb. — Žid chalupu za fatku koupil (skoro zdarma ji dostal). Mřk. — F. = pochlebenství. Fatinkami, podlízkami živu býti (větrem se živiti). Vz Mlsný. Č. Schmei- chelei.