Fein
Fein, něm.: tenký, jemný, hebký, útlý, atd. F. stříbro = čisté, bez přísady. Pr. Krupky drobné, příze tenká, vlasy jemné (hebounké), kment skvostný, mouka vyražená (výražka), sukno Hebké, hřeben hustý, cukr čistý, kov (zlato, stříbro) ryzí, práce lepá (čistá), chuť jemná, nos tenký, cit něžný. Člověk vycvikovaný, vzdělaný, ušlechtilý; mlsoun, mlsný jazýček. Přeď tence, písek utluc drobno (drobně, na drobno). Šr. —