Forma
Forma = podoba. F. = vnější způsobu či podoba oproti podstatě či hmotě (materii). Kom. L. Architektonická f. mostu, NA. IV. 230., krystallická. Rm. 70. Formy papírové. KP. I. 277. F. slova plná, zkrácená. Jir. Anth. I. 3. vd. XLVIII. — F. = způsob atd. F. státní n. vládni. Us. Pdl. Pěkné formy společenské. Osv. I. 158. F. písně. Zv. Př. kn. II. 27. F. hospodaření. Šp. Forma (uměle- ckého výtvoru) plná, měkká, Šmb. S. I. 462. F. síly, mnohosti, četnosti, velikosti. Dk. Aesth. 36., 37. F. ve scholastické filosofii: přistoupilá, informující. Lenz. Arthr. 107., 108. F. nedělitelná (subsistens), utvařující (informans), f. poznatku, f. podstatná (sub- stantialis, essentialis), případná (accidentalis), úvisná (inhaerens), o sobě jsoucí (subsistens). Hlv. Poostali pod novou formou. Čr. F. (básně) umělecká; f. vypravování. Mus. 1880. 152., 272. — F. = tvořítko, kadlub atd. F. kandisová, die Kandispotte, lompová, Lom- pen-; lak, barva, fermež na formy, mytí torem, f. na homole, na obruby, obložky, obkladky. Sp. F. melissová, na pečivo, ho- molová, cukerní, rafinadová (v cukrovarech). Wld. F. v ohništi zkujnovacim. Pec o jedné, o dvou a více formách. NA. IV. 164., 163. F. zavřená. KP. I. 339. — Cf. KP. IV. 85. — F. = bílé vyšívání. Vz Formička. Na jiho- vých. Mor. Brt. Vz Osv. 1884. 54.