Fuk
Fuk, k označení čerstvosti = honem, ge- schwind, husch. Jg. Fuk do kapsy. Zlob. Po večeři f. do postele a po smrti fuk do země. Bern. — Fuk, u, m., nadýmání-se, chlouba. Grossthun, Prahlen. Bez fuku a hluku. Česk. vč. Dělati fuky. Us. — F., fukání, fukot, das Aufbrausen. Plk. — F. = hněv, supení se, fukání. Das Wettern, Schelten. S křikem a ťukáním ho podněcuje. Br. Fukem ho odbyli. Kom. — F. krejcar. Nemá ani fuku.