G
G jest dle proudu, za kterého se článkuje, hláskou jasnou a okamžitou a dle složitosti hláskou jednoduchou, vzhledem pak k měk- kosti a vlivu měkčícímu jest tvrdou, Gb. Hl. 19.—22. O vyslovování g m. h ve staré če- štině cf. Jir. v Jagičové Archivu für slav. Philol. II. 333. O přeměně g v h a k vz Gb. Hl. 108. Na Zlínsku a jinde na Mor. se často slyší: čagan, šmignúť, hogŕnať, ogebovať sa atd. Brt. v Mtc. 1878. 6. Gaval, glej, fagan, tragač, zgrblík. mizga, grča vedlé hrča. Brt. G se střídá také s d: dbel vedlé gbel, zdybnúť (val. zgybnúť = vzíti tajně), Drygal v. Grygar. Brt. D. Vz D. A kromě toho s b, vz B. Cf také Bž. 52. — G se na Lašsku přisouvá: zegrulka, švrglať. Brt. D. 110. — Před samohláskami měkkými a jotovanými mění se g (h) v ź a ž. Loď Vega, na lodi Veze, katalog, v katalozích. - Vz více v Gb. Hl. 108., Mkl. aL. 239., 241., 243., 245., 247., Vm. v Mkl. Hl. 29. — G. = gramm.