Gajdovati
Gajdovati. — abs. Učil sa g., neuměl tancovať, tancovať neuměl, nohy lipové měl. Sš. P. 619. — komu. Zajíc s liškú tanec vede a srna jim gajduje. Ib. 695. Povídali, že sem umřel, já sem ešče nestonal, ešče byla duša v těle, už mně gajdoš gajdoval. Ib. 668. — jak. Ty jak chceš s kým obco- vati, zvěď najprv, jaký je, by si věděl podla ty g., jak žije. Glč. II. 311. — G. = ne- ustále jedno a též. opakovati (opovržlivě). U Nivnice. Kch. Žena mi v koutě gajduje, kysel mi v hrnci burcuje. Koll. Zp. I. 256. — se, sebou = ošívati se, nametati sebou, jako když gajdoš na gajdy hraje. Mor. Šd. Negajduj sa s tým děckem. Brt. D. 210.