Gajdy
Gajdy, koř. litev. gaidys (pěvec), gödoti (zpívati), strbl. gad = housti. Ht. Br. 22. Vz Mkl. Etym. 60., S. N. G. se skládají z kůže malé kozičky (i se srsti), k níž při- dělána jest píšťala o 7—8 dírkách; na dru- hém konci kůže jest otvor, jímž gajdoš čerpá vzduch do gajd nadýmaje kůži levým loktem. Té. Zahučaly g. a valach preberá na nich dierky. Dbš. Sl. pov. VIII. 42. — G. = ba- čkory. U Smidar. Kšť.