Galánka
Galánka, galánečka = milá;. Což je po g-nce, dyž k ní chuti není. Čes. mor. ps. 111. Kamaráde bratře, galanečka plače; já ju přece nechcu; Aj za horú za horečkú, tam sem já mívával g-nečku; G-čky moje, proč ste sa vybily? Pro teba, šohajku, že sme fa lúbily; Neořu, nekopu, samo sa mi rodí, mám takú galánku, sama za mnú chodí. Sš. P. 203., 205., 232., 295. Přišla pro něho galanečka jeho, aby jí šel zaseť čtvrť žita jarého — čtvrť žita jarého, půl čtvrti po- hanky . . . Val. Vck.