Gamba
Gamba = pysk. Slov. Ústa májů gamby dve vrchniu a spodniu, pery alebo rty (orty) na obach gambách. Hdž. Čít. 214. Potom vzal hlavu a gamby z úst odrezal, že sa len tak zuby vyškieraly. Dbš. Sl. pov. I. 17. Zo štrbavých zubov drž (daj) si dolů gambu. Sl. sp. I. 106., Koll. Zp. 1. 273. Sladké gamby šuhajkovo, ked ma večar poboskaly, do rána mi šmakovaly. Sl. sp. I. 198. Kto sa haňbí, nach si utrie gamby. Mt. S. I. 106. — G. = huba (veliká, nepěkná), paštěka, mor. a slov. Brt., Tč., Vck., ČT. Tkč. Kto sa hanbí, má prázdne gamby. Pořek. Mt. S. I. 119. Jdi, dám ti přes gambu. Koll. Zp. II. 107. — G. = jedovatá houba vůbec, ein Giftschwamm überhaupt. Val. Vck.