Háček
Háček k vytahování kopyt ševcovských, der Leisthaken. Mtj. 104. H. dvojitý oční, k hrdlořezu, na duhovku. Wld. — H. u noty, das Häkchen, die Fahne. Hud. Mus, Zv. Kn. př. I. 5. — Má h. = jest zamilován. U Kr. Hrad. Dhn. — Háčky — dluhy. Na Hané. Bkř. — Je to na háčkách = nerozhodnuto. Us. Rgl. — Na posměváčky bývají háčky. Rgl. — H. = mlýn u Čern. Kostelce, ves u Konic na Mor.