Hádati. Vz
Hádati. Vz Mz. v List. filol. VII. 175. — abs. Hádám = myslím. Němc. VII. 25. Aby hádal, kto tuto písničku skládal. Sš. P. 296. — komu = domlouvati, plísniti. Nepěkně mu hádal. U N. Bydž. Kšť. — o kom. Snadno mu o nás h. (klevetiti). Dh. 104. — jak. H. skrze vodu, oheň. 1620 Konečný, Mus. 1864. 32. — se jak. Do pláče se hádej, jenom se nezakládej. Bž. Do krve se s ním hádal. Us. — zač. Hádáno (ceněno) role za to bude. BO. — se s kým (oč). Hrbatá se s krejčím hádá, že jí ušil křivy záda. Sš. P. 691. Od jakživa som se s vámi hádal o to právo mladosti. Ntr. IV. 93.