Halda
Halda, haldička, y, f., hromada jakých- koliv věcí, ein Haufe, Menge, V., Jg., hromada rudy, dříví, kamení, trusek, Rk., S. N.; v horn. = hromada z dolu vytěženého kamení jalového, soli, uhlí, rudy n. hutných trusek, die Halde. Halda rozškvarkův, rud, kamení, trusek u huti. Vys. — Haldiště = místo pro haldu. Vys. — H. uhlířská = milíř; haldu za- nítiti, einen Meiler zubrennen. — U hutníkův: hromada trusek n. přísad k rozpouštění rudy potřebných, ku př. kamene vápenného. S. N. II. dříví (hranice, Holzstoss). Haldy kněh. Kom. Na jednu haldu váleti. V. — H. = kmen, peň, kořen, Stamm, Wurzel. Vorl. — — H. = stěžeň korábu, der Mastbaum. Us. — H. = nevěstka, Jg.