Hamovati
Hamovati, z něm. hemmen, držeti. — co: dobytek, lépe: zajati; svobodu, lépe: ome- ziti; kolo (u vozu), lépe: zavříti. Rk. Střídmý žádosti hamuje (na uzdě drží). Kom. Sudy h. = měřiti. Ros. — co čím. Žádosti právy a soudy h. (= zastaviti, na uzdě držeti). Kom. Postem žádosti se hamují. Kom. — koho v čem: v jeho štědrosti. Na Slov.