1. Hana1.
Hana =
vystavení nedostatku. Není mu hany (dobytku = je dobrý, bez vady)
. Brt. D. 213. H. moudrého jest lepší a pro- spěšnější nežli chvála blázna. Hkš. —
H. =
hanebný skutek. Z hany má kabát a z ostudy kožich (je vší ostudě zvyklý). Luďá ťa ha- ňajú, ale nemáš hany, akej ti dávajú. Sl. ps. 299
.