Harcovati
Harcovati, harcovávati = nepříteli na oči vyjížděti, vybízeti ho, potýkati se, Schar- mützeln; sem tam jezditi a nepřítele hledati, herumstreifen, traben. Jg. — abs. Mládenci h. počali = dorážeti. Háj. — jak (čím). Na koni cvalem harcuje. Cyr. Čásť jich rychlým během harcuje. Ráj. — jak za kým. V pa- tách chlapec za včelou harcuje (běží), všecko zlé jí slibuje. Puch. — na čem s čím. Dívky s dřívím na koních harcovaly. Háj. — kam: k vojně. Tur. kron. Až ke zdem harcujíce, V., k hradu. Rk. K hradu harco- vali a našich k bitvě pobízeli. Mus. H. na picování. Br. — proti komu. Vrat. — kudy: po vinohradech harcovati, Vrat., okolo města. Háj. — od koho. Koně zabodše pryč od nás harcovali (cválali). Vrat. — se s čím kam (do čeho) = štrachati se. Rk. — kde. Děti harcují na ulici = dovádějí. Na Mor. Mřk. — koho: koně (projížděti). Gl.