Harka
Harka, y, f. = pospěšák, hrabička, pluh s třemi radličkami k dělání rýh do země, die Saatharke. Šp., Mš., Vik, Psčk., Jdr., Rjšk., BPk., Sl. les., SN. V. 1197., Šmd. Po- bereme harky, půjdem na Slováky. Sš. P. 536. — H. = dědina v Uhřích. P. Kal.