Hasnouti
Hasnouti, hasnu, hasni, -sna (ouc), snul a sl, utí = hořeti přestávat', dohořívati, er- löschen, verlöschen, ausgelöscht werden. Jg. — Hasnouti je nepřechodné, hasiti jest pře- chodné: oheň hasne, hasíme oheň. Šm. Člověk hasí (ruší) oheň, ale oheň sám hasne. Shas svíčku, ne: shasni. Hasiči hasili oheň, až oheň uhasl. Když není drev, hasne oheň. Br. Oči hasly a tváře modraly. Hlas. Světlo hasne. D. Již zhasl (umřel). Ros. — čím. Sluncem hasne hvězda nižší. Koll. Oheň ohněm nehasne, nýbrž se více vznímá. Sš. Mat. 75.