Hatiti
Hatiti, 3. pl., -ti, hať, -tě (íc), il, cen, cení; hatívati, hatě dělati, jimi něco pokryti, bebrücken, dämmen; másti, verwirren. Jg. — abs. Hať mať, jen to nezmať. Prov. — co. Víno mozek hatí. Puch. — co čím. Hatili rozhami palmovými dráhu Pánu. L. — komu. To mně hatí = překáží. Na Slovensku. — co komu. On mi to všecko zhatil (pokazil). Ros. — se == příčiti se, kaziti se, másti se, váznouti, stecken bleiben. Jg. Hatí se to (kaboní, mračí; nevede se to). Us. — se komu (kde). Hatí se mi to v krku (příčí se). Na Mor. Komuž se v hrdle hatí (chřapavý). V. Slova se mu v ústech hatí. Zlob. Jídlo se mi hatí; řeč se mi hatí. Us. Hatilo se (tlouklo se) mi to mezi nohama, D.