Házeti
Házeti. — co. On sa zvíňa, hádže ruky. Ntr. IV. 255. — čím (kam, jak): oštěpem, sebou na peřině. Us. Nepokojně sebou h. Us. — kam. II. do žita (při svatbě se u oběda přinese mísa naplněná žitem, kamž se dary pro nevěstu házejí). U Přer., Tov. Mtl. Koláče do pece h. (sázeti). Mor. Brt. Baran skáče, snopy na vóz hádže. Sš. P. 742. Házej kus na kus (spěchej). Čce. Tkč. II. na sebe (když při dražbě druh druha přeplácí;. U Olom. Sd. Jídlo do sebe h. — kudy kam. Chtěl je přes díru do klády h. Let. 208. Okno, které hází světlo stropem do pokoje. S. N. I. 6. — co, kam jak. Vodopád své proudy hází s jekem v hlu- binu. Vrch. Kdo vysoko kámen hádže, na hlavu mu padá. Glč. II. 204. — co s kým. Nech ťa aj s materou sto beťakov hádže. Ps. sl. 181. — se. Ať se pinkl hází! Us. — koho, se kde. Bodaj ťa vred hádzal na našem prielazku, k náni chodziš na posmech a indze pre lásku. Sl ps. 69. — se čeho = zasahovati. Pass. (GP. 153.). Haziechu sě v duši pravého, captabant. Ž. wit. 93. 21.