Barva
Barva, y, f., (barba, Výb. L), z něm. Farbe, vz: f, b. — Gt. pl. barev. Lučba, smíšenina, hra, talácení, rozptýlení barev. Nz. — Barva jakožto vlastnosť těl: přirozená, původní, subjektivní, kovová, nekovová, Nz.; jasná, temná, tmavá, stálá, nestálá, plná, silná, živá, slabá, pravá, nepravá, minerální, Šp.; červená, modrá, bílá, zelená, hnědá, černá, šedivá, žlutá atd. Us.; tělná, dikavá (eisengrün), dubová k spodnímu nátěru, helová (berggrün), kozí, mědná či měděná, medová, Kh., vosková, žemličková, šeříková (Lilafarbe; šeřík = turecký n. španělský bez), Rk.; vodová, Pt.; mosazná, duhová, plamená, zlatá, stříbrná, zvonová, ocelová, tabulová, Ńz., bělavá, blan- kytná, bledá, brčalová, brunátná, cihlová, citró- nová, fialová, jablková, játrová, holubí, hřebíč- ková, karmasinová, kaštanová, klihová, králov- ská, kolčavová, krvavá, lasicová, louhová, mlíčná, mrtvá, mramorová, myší, nachová, ne- beská, oblaková, ohnivá, ořechová, perlová, pi- havá, plavá, popelavá, ryšavá, ryzí, sinalá, sivá, sklená, smolná, sněžná, šafránová, šarlatová, uhelná, umrlčí, vlčí, zemská, železná. Jg. Nejmilejší b. (Leibf.), křiklavá, proměnná, libá. Us. — Barvy nerostův: stálá, nahodilá n. nestálá, kovová, nekovová. — Barvy kovové: bila (u stříbra, cínu), šedá (u olova), černá (u železa), žlutá (u zlata), ruDá (u mědi), hnědá (u tombaku).— Barvy nekovové: bílá jako sníh, šedá jako popel, černá jako aksamit, modrá jako modř berlínská, zelená jako smaragd, žlutá jako citron, červená jako karmin, hnědá jako kaštan. Bř. Vz Nerost. — Věc Barvu poušti. Us. B. vyšla, pustila. Jg. B. drží. Jg. Barvu vzíti, vytáhnouti D. Jsou též barvy (= stejní. Vz Stejnost'). Č. Po b-ě něco poznati. Tkad. B-u podržeti, pouštěti; b-y dobře se liší, různí. Šf. v barvě se měniti, barvu měniti, porušiti. Reš. Barva se kloní do černá šp. m. mění se do černá, Pk. Nebe má modrou b-u. Barvy jedné, jednostejné. Slepý soudí o barvách ( = zle). Mluví jako slepý o barvách. Vz Tlachal. Č. — B. tváři, pleť. Mění barvu (tvář). Nemocný ztratil svou barvu. Dostal opět svou barvu. Us. — B. zapýŕení, zardění. B-y červené komu přidati (zahanbiti jej). V. Přidal mu b-y. Ros. Po čem barva (když se někdo zardí)? Ros. Odkud barva? (proč jsi se začervenal)? Ros. Barvu měniti = zapýřiti se. Us. — Barva = barvicí látka. B. zemní, šťavová, Erd-, Saftf., malířská, knihařská (tiskařská, Drukerf.), olejna, vodní, suchá (tužka Barevná), mokrá, Jg., chladná, teplá, sytá, Šp., natěrači, okrová, cementová, Kh., základní, laková. Nz. B. z rostlin na vlasy. Barvami lazované květiny. Nz. B-y tříti, míchati, spojiti; barev si natříti; barva se plaví (trati); b. se odprýskala od dřeva; barvu chytiti. D. B-ou napouštěti, pomazati, v barvě omáčeti; b-ami vynášeti, vynésti (malovati). V. Malíř obraz navrhuje a pen- zlikem (štětcem) různými barvami potahuje. Kom. B., kterou se ženy líčí (líčidlo). B-y nakládati (tlustě, mastně malovati), rozmý- vati. Nz.B. klásti. Šf. Malovati bez barvy = lháti. Č. — B. = způsob, kterak co barvami malováno, Farbe, Colorit. Živé, temné, měkké, tvrdé barvy. Živými barvami něco malovati. — B., barvička = zámysl, záminka, zástěra, způsob, plášť, oko, Farbe, Anstrich, Schein, Vorwand, Mantel, Bemäntlung, praetextus. Dal tomu barvičku. V. Pěknou barvou mrzkost' hříchu zastíral. Kom. Jakouž takouž barvu k výmluvě vymysliti. Br. Postřehl barvy (znamenal lesť). L., Č. Pod všelikou barvou někoho podváděti. Ml. Vice barvy nežli pravdy. Ros. Pod všelijakou barvou (zámin- kou). Nz. Jednáni pod barvou (na oko, na pohled, pod zástěrou, s obmyslem, na bělo). J. tr. Dával tomu tu barvu = rozum, výklad. Jg. Pod barvou dobrotivosti. Ottersd. Něco pod barvou říci (verblümt etwas sagen). D. — 2. Ve hře: Barvu vydati, nésti, přiznati, zapříti, Jg., clíti (přiznati). Š. a Z. — Dlouho nechtěl s barvou ven. Hned s barvou ven! Us. — 3. B. = krev, u myslivcův. Pes na barvu. Schweisshund. D. Pes barvu líže, žere. Na barvu štváti. Šp. — 4. Šaty slou- žících: Něčí barvu nositi. Dvorská barva. Jg. — 5. Čmýra. Us.