Hezký, hezoučký, hezounký
Hezký, hezoučký, hezounký; komp. hezčí n. hezčejší; hezky, hezoučky, hezounky, komp. hezčeji. Hübsch, artig, fein, schön. Hezký v Krkonoších = dobrý. Kb. Má se hezky. D. Je hezky zima. Rk. Přijď hezky brzo zase. D. Dejte mi hezky mnoho. Jg. Hezká dívka. Us. Hezké holky mozek mu hatí. Sych. Co je hezké, není těžké. Prov. Jest hezký jako posrané dřevíčko po dešti. Us. Hezká, zajíce jídá. Č. Netřeba jí šocovice jísti (dosti je hezká). Vz Tvář. Stran přísloví vz: Děvče, Holka, Chlapec, Krásný, Pěkný, Tělo, Vejce. — Stran nehezký: Krása, Pěkný, Proso, Zelí. Č. — On jí dělá hezky šp. m. dvoří se, koří se jí, lichotí jí atd. — čím: osobou. Šm. Každý dům hezký dobrým hospodářem. Č.