Barviti
Barviti, ím, barvi, 3. os. pl. -vi, barvě (ic), il, en, ení; barvívati, färben. — abs. Jelen barví (krvácí). Us. Barvíř barví. — co. Sukno, vlnu, přízi, Jg., tvář, V., hřích. Kom. — co na co: na bílo, na černo atd. Jg. Něco na zeleno b. Kom. Lab. 42. — co, koho na co: na černo (zle popisovati, černiti). Č. Vz Kleveta. — co v čem: sukno v kotlích. Kom. — co komu: vlasy. Us. — co po čem dle čeho. D.., Sm. — co čím: Ačkoliv to jménem božím barvíte (líčíte). Br. Sukno černou barvou b. Us. B. se čím. Koll. — co před kým. Kom. — se. D. — s adv.: černě, bíle, žlutě. Jg. —