Bašta
Bašta, y, f. B. z lat. bastia: věž, val, násyp nebo z vlas. bastia. Mz. 106. — 1. B. = časť hradby vybíhající, z pravidla pětihr?ná. Die Bastei, das Bollwerk. B. plná, dutá, odloučená. Bur. Bašty město ohrazují. Kom. — 2. B. = ohrada, zeď, hradba, násyp, střílnice. Baštami město ohraditi, opatřiti. Reš., Y. Bašty stavěti, dělati. Jg. Jíti na bašty. Po baštách běhati, se procházeti. Dnes hrajou na baštách v aréně. Bašty sbořiti. — 3. Bouda kryjící cep u rybníka (barbora, bar- borka). Rk., Šp., S. N. — 4. Věž pohnutelná, vojenská. Jel. — 5. Z bašty mu hází = smrdí mu z úst, (Vz Tělo). Prov. Č. — 6. = ochrana, obrana, štít, záštita. Budiž mu bašta a spomocník. Ojíř. — Zav. — 7. Na baštách (v Praze). Zlob.