2. Báti se
2. Báti se, z bojati, strb. bojati. Cf. Mkl. Etym. 16. Kmen infinitivní boja stažen v době před přehlasováním v bá. Praes. boju, pře- hlas. boji, novotvar bojím. Vz Gb. v Listech filol. 1884. 450. Imper. boj se, dialekticky: bój, bůj se. Bůj se. Sš. P. 89. — Ad: se čeho. Já se bojím sedlských cepuov. Let. 40. A ty muži, nebůj se mne. Sš. P. 90. Hróz se nebáti. Výb. II. 26. Jenž sě jeho (Boha) hrozného bojie. Pass. 3. (Hý). Bojé se příštie jeho. Št. Kn. š. 16. To víno ne- bojí sa bzeneckého = rovná se mu. Brt. D. 199. Snad sa's, má milá, vody bála, žes mně košelky neoprala ? Nebála sem sa vody bystrej, než sem sa bála mámy ostrej. Sš. P. 542. Nemusím já chlapců, nemusím se bávat, já se budu vdávati, nebudu se bávati. Sš. P. 705. Jich se jako bouřky báli, která láme lesy, skály. Koll. Zp. I. 33. Bojíce se škod připovídali se sami k těm vinohradům. NB. Tč. 28. Krávy něpodojí, ocasa se bojí, hrotka něumeje, cedítko jí shnije. Sš. P. 786. Nečestných sě nic neboje. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). Báti se Boha není dokonalých, ale milovati dokonalých jest. Hus III. 64. B. se božie spravedlnosti. Št. Kn. š. 32. Jehož sě boju, timebo. Ž. wit. 26. 1. Kdo praví, že samoten jsa lva roz- trhal, ten krtice se bojí, když lidé přítomni jsou Exc. Kdo se chřestu bojí, nechoď do lesa. Har. II. 48. Cikánovi děti nebojí se jisker. Mudr. 222. Kdo se vrabců bojí, nech prosa nesije. Ib. 291. — ad se zač. Za Výb. I. polož: 80. Nic se za ně nebál. Bl. Živ. Aug. 76. Lakomý chová zbožie boje sě za ně. Št. N. 131. (Št. N. 147., Výb. I. 410., Let. 301.). Za to se nebojím. Brt. D. Bojíc se za něho, aby on skrze to hrdla neztratil. Aug. 44. Vědouce, co činí, proto za sebe nevelmi se báli. Aug. 44. Neb se za svůj statek bojí. 15 stol. A ostaví lidi v tom, aby se jedno báli za život tělesný, aby v nedostatek neupadl. Chč. P. 98. a. — ad s infint. Bojí se ztratiti prvého (chleba). Hus I. 329. Bojím se s ním bojovati. Výb. II. 41. — ad se od čeho. A ot slov tvých bálo se srdce mé. Ž. brn. Nebudeš se báti ot bázni nočnie, ot střely lětiúcie ve dne, od potřeby přechodiúcie ve tmách, ot běhu a běsa polednieho. Ž. Kl. — se jak. Kdo mnoho strachu nahání, musí se též mnoho báti. Exc. Velmi se boju. Pass. 359. Scho- vaje se dobře nic se nebojí. Lpř. Nepřátel se nic nebáše. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). — kdy. Protož i lidé přieští božieho v súdný den neb na své smrti bojie se. Št. Kn. Š. 16. Neberte si, kamarádky, muža malýho, nebo von se v noci bojí schoře černýho. Sš. P. 666. Často po své věštbě báti se budú některé věci. Št. Kn. š. 10. — proč. Proněžto se velmi básta. Alx. BM. 8. (HP. 81.). — Ad aby ne, že ne. Ať se bojí, kdo stojí, aby nepadl. Sb. uč. Má se báti, aby netoliko odplaty nejměl, ale muky věčné neušel k tomu. Št. Bojie sě, by ho neztratili. Št. Kn. š. 29. Židovka jest fortelná, bojím se, aby mu zmatku nedělala. NB. Tč. 104. Kn. š. 5. Vz Brániti, Zápor, Kondi- tional, Listy filolog. 1883. 273. — ad abs. Lépe: Varuj se! než: Neboj se! Lpř. Neboj se, mám sám strachu dosť. Us. Šd. — Stran přísloví vz Nebáti se.