Bázeň
Bázeň, bázně, f., podlé „Daň". B. n. bojazni. od bojati se (báti se); kor. bi, ň jest přípona a z je vsuto. (Vz ň přípona.) Schl. Die Furcht. — B. boží (Boha = báni- se Boha), synovská, veliká. — B. o něco: O ztrátu něčeho. Us., Jg., Šm. — B. čeho (lépe než: před čím): B. smrti. Br. Stud je bázeň zlé slávy. L. Bez bázně trestání (= trestu; ne: před trestem) něco činiti. Šm., Š. a Ž. Máme toho bázeň (z toho). Br. B. chudoby. Chč. 307. — B. za co: za život. Troj. Z toho b. na nich přílišná byla. Bart. L, 22. — U veliké bázni býti; bázní se kormoutiti, bouřiti; bázeň míti. V. Bázeň uvésti, pustiti na koho; bázně sprostiti, zbaviti někoho. V. Bázeň někomu odníti. Jg. Něčí b. roze- hnati, rozplašiti, rozptýliti. D. B. odložiti, odvrci, složiti. Ráj. B. na ně připadla. V. B. je podjala. Vrat. — Kde b., tu stud a kázeň. V. Kde kázeň, tu bázeň. Kdo roste bez kázně, sstará se bez bázně. Jaká kázeň, taková b. Malá kázeň, malá b. Kde není kázně, tam není bázně. Kde není bázně, tu není také poctivosť.Jg. B. boží počátek vši moudrosti a znamení Dobrého řádu a spra- vováni jest. Pr. Kde bázně není, tuť bývá rozpustilost'. Rb.