Bdíti
Bdíti, bděti. m. buděti, sr. Buditi. Schl. Ve východ. Čechách slyšeti: Bďeť. Jir. Bdím, 3. pl. bdi n. bdějí, bdi, Bdě n. bděje, bděl, bdění; bdívati = nespati, ponocovati, auf sein, wachen, munter sein; bedlivým býti, péči míti, píliti, wachsam sein. — jak dlouho: celou noc, přes celou noc b., V., po celou noc, dlouho do noci. Us. — za koho. Poručil mu, aby zaň bděl. Pref. 53. — u koho. U nemocného. Jg. — nad čím. Vojsko Bdělo nad městem. Flav. Nad pořádkem b. = k po- řádku přihlížeti. Šb., Ś. a Ž. — v čem. V modlitbě. Ojiř., J. tr. — ke komu. K tobě bdi očí naše. Pešin. — o něco. Troj., J. tr. — na čem. Na modlitbách. Us. — s inft. Bděl po lani se hnáti. Plk. — při čem. Při práci. Reš.