Hřížiti se (čím) kam
Hřížiti se (čím) kam. Vědomí, jímž se člověk v sebe sama hříží. Čch. Bs. 65. H. se več. Kká. K sl. j. 61., 149., 171.,,210. H. se v modlitbu, Vrch., v něčí obraz, Šml., zrak v dálku. Do strun harfy se pRsty hrouží. Čch. Petrkl. 50. — jak kam. S te- sknotou v smrti tušení se hrouží. Osv. VI. 871. S radostí hroužim zrak v hvězdné moře. Vrch. — odkud. H. se z vln. Kká. K sl. j. 59.