Hřměti, hřmíti
Hřměti, hřmíti, hřmím, hřmí; hřmi, hřměme; hřměl, hřmění, hřmívati, hřímati, hřímávati, donnern, wettern, wittern. Jg. — Hřmí, hřímá. V. Dalo se do hřmění; pře- stalo hřmíti. V. Hřmí trouby, bubnové s tru- bami. Jel. — odkud. Hřmí z vysoka. Berg. — proti komu. Br., Kom. — čím. Hřímáš-li podobným hlasem. Štelc. Hřímati různicemi. Vš. Domové jejich tanci hřměli. Zyg. Kraje radostným hlaholem hřměly. Č. — kdy. V tom okamžení zahřmělo. Ml. — na koho (odkud, čím): na hříšníky s kazatelny. Sych. H. na koho. Kom. Papež na Jiřího klatbami hřímal. Prot. 46.