Huba
Huba. Je to h. (vychloubavá); Dej si hubu na petlici (nemluv tak)! Má to u huby a ne- vidí to. Slyšel jsem to z jeho huby; Ale hubo, mlč (raději budu mlčet)!; Ta má hubu (je od huby, řečná). Hoř. 123., 90. Má hubu jak měsíc; jak pekáč. Mus. ol. 1898. 106. Hubou dělati = hubovati. Čes. 1. VI. 528. Ona je jenem hubó mleť. U Císařova. Mtc. 1899. 36. Má hubu jak šlejfířka, jak cigánka, jak tragačnice, jak komediantka: Má tu hubu svedenú; Mele hubú, jak by do jitrnic sekal; Nedá hubě darmo jesť. Šeb. 220. Má hubu jako na lepanec. Ib. Hubu zapni a oči napni. Hrub. 30. O příslovích atd. vz Zát. Př 316a. — H. = houba. Hoden je zpod živého pňa huby (houby = lejno) jiesť. Slov. Zát. Př. 22b.