Hubiti co
Hubiti co. H-ti pole. V. Neplač, děvče, neplač, nehub oči svoje. Koll. Zp. I. 228. — Čes. mor. pa. 142., Půh. I. 195. - čím. H-te mě svou řečí. BO. Zemi mečem h. V. — jak. Hubíš mé lidi bezprávné. Výb. II. 42. — co komu: zemi. Výb. II. 41. —- od- kud. A tu mě odtud h-li. Půh. I. 222. —• kde. Holdovali jim, aby na jich zboží ne- hubili. Kn. Ti svými čarami lidi na kapse a na zdraví h-li. Břez.