Hůra
Hůra. H. (hora) Kunětická. Sdl. Hr. L 48. Neměl by nade mnú moci i jedné, kdyť by nebylo dáno s huory. Št. Kn. š. 20. — H. = půda (pod střechou), podstřeší, pod kroví, podnebí. — H., samota u Krumlova; myslivna u Sobotky. — H., Hůrka, pole u Kelče. Pk.,- H. Dlouhá, hora na Vsacku. Vck. — H. Červená v Hradecku. Blk. Kfsk. 531.