Hůrka
Hůrka = malá hora. Sv. muže ty a tyto ženské h. nevysoká dělila. Koll. 1. 222. — H., vsi u Jistebnic, u Votic, u Chrudimě, u Chrasti, u Klatov, u N. Jičína, u Bene- šova, u Budějovic; sam. u Dnespek, u Sedl- čan, u G. Jeníkova, u Chotěboře, u Písku, u Sušice; myslivna u Batelova; několik domků u Místka; Na Hůrkách, sam. u Tá- bora; V Hůrkách, osada u Pelhřimova; něm. Silberlingbad, sam. u Přeštic; něm. Horkau, ves u Kadaně; Hurkenthal, ves u Sušice; Stuben, ves u Plané; H. Bílá, Weiss-Hurka, ves u Vodňan; H. Modrá, Blau H., ves u Veselí v Buděj.; H. Hoře- tická, Hurka = Hořetitz, ves u Neveklova; H. Kopínoská, Hurka Kopinos, ves u Ne- veklova; H. Leskova, osada u Golč. Jení- kova; H. Nová, Neu-Hurkenthal, sklárna u Sušice; H. Stará, Alt-Hurkenthal, sam. u Sušice. PL. — Čechy I. 83., 104., 66., 80., Blk. Kfsk. 1322., Sdl. Hr. III. 303., IV. 249. — H. = vrch u Lebečova, Krč., u Do- mažlic, Jrsk.; kupa křemence u Chesnovic, Krč.; kopec u Plzence, Krč., u Sedlce. — H., y, m, os. jm. Sdl. Hr. I. 254.