Hus
Hus, i, husa, y, husice, husce, e, husička, y, f., (zastr. huska, husečka). Gt. pl. husách šp. m. husí, hus Die Gans. Houser samec, der Gänserich; hus samice, die Gans; house (mladá hus), housátko, das Gänschen. Jg. Hus podlé „Kosť", ale v dat. a lok. pl. má prý husím a husích m. husem a husech, což se na pravdě nezakládá, nejsouť tvary, hu- sím a husích, ´ jichž jen v obec. mluvě uží- váme, nikdež z dobrých spisovatelův dolo- ženy. H. domácí, divoká, svatomartinská (pečená, kterou mistři tovaryšům o sv. Mar- tinu na stůl dávají). Jg. Po druhé sedící: podnešťka, podnešťavá. House, housátko, podnéště, podnýště. Husička, baňce, baňčátko, banička. H. vyspělá. Prvoškubka (která po- prvé byla škubaná), druhoškubka. Houser, husák. Husí trus, lejno. Posada, chlév na Husy (husinec). Kdo husy pase: husák, husař, husařka, housařka, huserka. Tučné místo pod křídlem husi: záštip, záštipec, záštipek. H. kýhá a štěbetá. Husy nasaditi, škubati, ši- škami n. šlýškami krmiti. Šp. — H. polní, turkyně, berneška. Husy na sádlo krmiti. S. N. Šla sem husím dávati. Svěd. 1569. Na husy se volá: hudě n. husy! D. Ovsa husem, sle- picem, kačicem. V. H. nese, sedí, vodí housata, Jg. Husa se podnesla (když vyseděvši hou- sata podruhé vejce snáší). Us. II. mořská, popelavá, lžiční (lžičák). Jg. Kde hus, tu smrad a štěbety, kde ženy, tu svár a kle- vety. Jg. Kde husy, tu lejna, kde žena, tu kleveta. Jg. Dočkej času, co hus klasu. Jg. Vrabce vydělá a stráví (projí) hus. V. Usiluj se hus dostati, dokud vrabce trávíš. Č. Obé dobré hus i prase. Jg., Č. Lepší dnes kus, než zejtra hus. Jg. Z velikých ptákův vepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti po- ctivý kus. Rým. Všaks snad se mnou husí nepásl. Mus. Nebude svět s divokými husami hlídati (věčně žíti). Jg. Svět s divokými hu- sami hlídati (mrtvým býti). Pk. Bodejž tě husy pošlapaly; bodejž tě husa kopla (zadní nohou, pečenou nohou. Vz Kletba). Jg., Č. Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle (nikdy = mlč). Jg. Hleděti, co husy na zelí. Har. Když člověk mezi husy kámen hodí, ta křičí, která cítí. Na Slov. Až hus prdne, řekni: Zdráva byla, kmotra! Vz Tlachal. Č. Když se jedna hus napije, pijí jiné všecky. (Po jednom mnoho jiných blázní. Vz Po- mluva. Lb. ). Jg., Č. Když jedna hus pije, pijí jiné všecky (Sr. Když jeden zívá, zívá i druhý). Č. Rozumím, odkud hus pije (chytrý). Č. Divoké husy na odletu, konec i babímu létu. Č. Vládneť jako hus v nebi. Č. Moudrý jako hus v nebi (hloupý). Č. Je tam platen co hus v nebi. Vz Nepotřebný. Č. Vše s něho spadne, co s husy déšť (co s husy voda). Vz Nestydatý. Č. Dbá on, jakoby mu hus zapískla. (Nedbalý). Č. Chodí-li hus před Martinem po ledě, chodí po Martině po blátě. Šp. Je to platno, jakoby husu polil (vz Ne- poslušný). Není lepší zvěřiny jako naše hu- sička, Pk. Ty huso (hloupá jako hus). Cf. Ty husí sádlo. Pk. Když se h. na krmníku otřese, po každé s ní groš spadne (čím méně h. se pohybuje, tím více tloustne. ) Sk. Mladá husa vařená s rýží, šp. dle něm. junge Gans m. Husí droby. Vz Drob. Brt. — Hus (houska), kus železa trojhranatý v hutěch, die Eisen- gans. Jg. — Hus, husa = hloupý, eine dumme Gans. Hus za moře, hus domů. Ros. Když hus za moře zaletí, přiletíc zase přece husí ostává, V. To je hloupá husa! — Hus, i či a, m., příjmí mistra Jana z Husince. Vz S. N. III. str. 983. —988. O svěcení jeho dne (6. července), vz Gl. 76.