Hus
Hus, i, nč. husa. Vz Sír IV. 97. — 106. Bedlivější hus nad psa. Fisch Hosp 208. Když divoké husy odcházejí, zima se při- bližuje Ib 294. Husa stála r 1677. 15 kr. Ib 347. Bití husy (slavnosť na Slov. ) Vz Němc. III. 342. P >věry táhnoucí se ? chovu husí na Hoř. Vz Hoř. 148. O příslovích atd vz Zát. Př. 316. Potápějí-li se husy pod vodu, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. — H. macejova (Matějova) = nepodařený člověk (z vejce na Matěje sneseného nevylíhne prý se nic pořádného). Slov. Phľd 1399. 60. — Husa = mlynářský pomocník. Týn nad Vlt. Kub. 152 — Hus, část lisu. Seb. 117 — H. černá = tanec. Vz Čes. 1 VI. 370. — H., os. jm., gt. a akk. Husi, instr. Husí; novotvar Hus, a, m. Gb H. ml. III. 1. 396. M. Jan Hus. Vz Pal Děj. III. 1. 40. nn., Vlč. Lit. I. 351., Flš. Písm. I. 147 nn. A stal se v Praze kus, vyletěla z kalendáře Hus (Hus byl r. 1585. z kalen- dáře jako svatý vypuštěn)