2. Hus
2. Hus, husa: emdenská, pomořanská, toulousská. Nár. list. 1903. č. 136. 9. Slepice a husy mají se sázeti na vejce tehdy, když jdou lidé z kostela, aby se vylíhlo mnoho kuřat a housat, Na Mirošovsku, sedí-li husa na vejcích, nesmí se poklopovat hrnec, sice by se housata udusila. Mtc. 1. 1897. 56., 70. Husa dobrá jen do Martina, od Martina starým skopcem čpívá. Tbz. V. 4. 37. Di- voké husy na odletu, konec babímu letu. Husi sa dycky o kukurici snívá; Tak je mu, jako husám, keď sa dostanú k žitným klasom (dobře). Rizn. 172., 175.